Běhání je aktivitou, která je prospěšná našemu zdraví i fyzické kondici. Běhat se dá venku i doma na páse. Co je lepší?
Pořídit si domácí běžecký pás, nebo ne?
Běžecký pás do bytu si můžete pořídit hned z několika důvodů. Výhod této aktivity existuje celá řada: Tou první je hlavně to, že běh na běžeckém pásu neovlivňují okolní podmínky.
Řada lidí začne běhat, když je hezké počasí. Zima, tma, sníh nebo déšť umí ale další pokusy o běhání poměrně znepříjemnit. Mnoho lidí se k němu nevrátí, protože se jim vyrazit pak už jednoduše nechce. A pokud ano, situaci nezřídka podcení a mohou onemocnět, neboť se do nevlídného počasí jednoduše špatně oblečou.
Druhým úskalím běhání venku je samotný terén. Ne každý má doma cyklostezku nebo lesní cestu, která by se dala využít. Opět platí, že můžeme dojít k závěru, že běh v našich podmínkách není tak idylický jako na snímcích ze sociálních sítí a počáteční nadšení tak poměrně rychle ochladne.
Kdo se smíří s realitou a běhat se odhodlá, opět se vystavuje riziku, že neodhadne realitu: Nerovný a nepravidelný terén v doprovodu nedostatku světla hrozí pádem a nepříjemným zraněním, které vás také může od pohybu na nějaký čas „odstavit“.
Jak je to s náročností běhu na páse
Běhání na běžeckém pásu je podle některých zdrojů o něco snazší. Ty jej proto doporučují používat pro trénink rychlosti. Na místě je proto střídání krátkých intervalů s těmi pomalejšími pro odpočinek. Vzniknou nám tak kontrolované podmínky.
Nicméně tuto teorii řada dalších pramenů vyvrací, přičemž se opírají o výsledky studie, kterou vytvořil britský vědec Andrew Jones. Ten v rámci svého výzkumu dospěl k závěru, že pokud si na páse nastaví běžec sklon na úrovni 1 %, náročnost se vyrovná.
K tomu ovšem další prameny dodávají, že pravidlo platí pouze v rychlostech vyšších než 4:30 na jeden kilometr. A ty se většiny běžců jednoduše netýkají. Náročnost je podle zastánců tohoto názorového proudu dokonce srovnatelná.
Vyplatí se běžecký pás?
Co vám ale objektivně běžecký pás nenabídne, to je jednoznačně rozmanitost. Neužijete si okolní přírodu a čerstvý vzduch.
Odborníci coby hlavní benefit pohybu venku zdůrazňují hlavně snížení úzkostí a zlepšení spánku. Druhou výhodou toho, že se občas dostanete do kontaktu s nepříznivými podmínkami, je také posílení imunity.
Navíc nemůžete střídat trasy, když vás ta původní už nebaví. Udržet motivaci v rutinním pohybu je proto těžší. Riziko zranění navíc na pásu je, ačkoli je předvídatelný. Z monotónního pohybu a stereotypního povrchu hrozí únavové zranění, případně namožení a přetížení svalů.
Bezpečnost je ale potřeba posoudit objektivně. Doma na pásu vám ovšem na druhou stranu nehrozí, že vyběhnete již za tmy. Pokud k tomu připočteme, že například park již může být v tu dobu vylidněný, zejména osamělé slečny se vystavují nebezpečí napadení.
Vzhledem k tomu, že jak běh na pásu, tak i běhání venku mají svoje přednosti, rozhodně nelze říci, co je lepší a čemu byste se měli vyhnout. Pro přiměřenou rozmanitost je určitě vhodné obě aktivity kombinovat. Znamená to 2 až 3 dny v týdnu běhat venku a 1x až 2x týdně zařadit do běžecké rutiny také pás.
